11. června 2016

PŘÍBĚH O OLIVII A JEJÍM SNU


Olivie měla jako malé dítě typické představy o svém budoucím povolání. Chtěla být zpěvačkou, herečkou, později veterinářkou. Když se rozhodovala, na jakou střední školu má jít, nevěděla. Zamýšlela se tedy nad tím, co jí baví. Milovala vaření, bavily jí jazyky a tak se rozhodla pro hotelovou školu. Při studiu stále přemýšlela, jestli udělala dobře. Škola jí nijak zvlášť nenaplňovala. Často snívala o tom, co bude v budoucnu dělat. A tak si vysnila obrovský sen. Vždycky chtěla cestovat, poznávat nová místa, nové lidi. Rozhodla se, že po maturitě hned odjede do ciziny. Měla to celé promyšlené. Odjede, nechá se zaměstnat jako pokojská v nějakém luxusním hotelu, sbalí nějakého boháče, který bude vlastnit síť hotelů po celé Evropě a bude cestovat, nakupovat, poznávat památky, lidi i všechny hotely svého milého a už nikdy nebude muset pracovat. Bude si jen užívat. Tak moc té své představě věřila a žádné neúspěchy si nepřipouštěla. Rodina a přátelé okolo ní si jen klepali na čelo a vymlouvali jí to. Ale Olivie se nenechala zvyklat názory ostatních a svému snu stoprocentně věřila.


Po úspěšně vykonané maturitě se ihned sbalila a odletěla do Londýna. Prvních pár týdnů bydlela u své tety, která tam žila, než si našla práci. Olivie měla štěstí, že uměla perfektně anglicky a tak dostala práci v recepci v jednom z menších hotelů na okraji Londýna. Byl to sice malý hotel, za to velmi útulný a panovala tam opravdu rodinná atmosféra. Majitelem byl pohledný asi třicetiletý muž, jmenoval se Mark. Olivie ho moc obdivovala, za to že v tak mladém věku řídí hotel. Divila se, že takový sympatický mladík nemá ženu a děti. Byl to workoholik a v hotelu trávil veškerý svůj čas. Často se zastavil na recepci u Olivie s kávou a rád si s ní povídal. Rád poslouchal, když Olivie vyprávěla o svojí zemi. Trávili spolu víc a víc času, jiskry mezi nimi létali a tak se mezi nimi pomalu budoval vztah. Chodili na večeře do luxusních restaurací, na romantické procházky kolem řeky, drželi se za ruce, líbali se a tak se k němu Olivie brzy nastěhovala. Mark bydlel nedaleko svého hotelu v krásném kamenném domečku. Během večerů, kdy si dlouho do noci povídali Olivie zjistila, že Mark vlastní i jiné hotely po Evropě, ne jen v Londýně a tak v ní začala růst touha. Touha po jejím snu, který se pomalu stával skutečností. Chtěla cestovat a vidět všechny ty nádherné hotely a všechny ty nádherné země s jejich historií a duchem. Přestala pracovat, sbalila si všechny svoje věci a začala cestovat s Markem. Věděla, že s Markem bude dobře finančně zajištěná a taky věděla, že Mark je do ní blázen a tak se nemusela ničeho bát.
Chvíli byli v Berlíně, chvíli v Amsterdamu, potom zavítali do Bernu, Paříže a Říma, kde se po ročním cestování rozhodli vzít. Byla to svatba malá, spontánní a krásná. Nakonec se zase zpátky vrátili do Londýna, kde žili šťastně. Aspoň tak se to na první pohled zdálo. Mark stále víc a víc pracoval a byl s Olivií míň a míň. Olivie se snažila nějak zabavit a tak cestovala po Anglii, chodila s kamarádkami na kafe, na obědy, na večeře, chodila na nákupy. Nakupovala opravdu často a tak se jí oblečení už nemohlo vejít do skříní. A i přesto, že se na první pohled mohlo zdát, že žije snový život, cítila se strašně sama. Když se to snažila říct Markovi, vždycky se pohádali. Říkal jí, že má první poslední a že nechápe co by ještě chtěla. Ale ona jen chtěla lásku a něčí pozornost. Pomalu si začala uvědomovat, že to prvotní pozlátko jejího velkého snu dávno zmizelo a že chce něco úplně jiného. Po dlouhých měsících trápení, se nakonec rozhodla, že se sbalí a vrátí se zpět do Čech. A k jejímu překvapení jí to její manžel ani nerozmlouval.

S velkou prázdnou dírou v sobě se odstěhovala a bohužel se musela vrátit zpátky do domova k rodičům. Dlouho tam ale nebyla, našla si práci opět jako recepční a odstěhovala se. Vždycky byla radši sama. Byla nešťastná, zklamaná a nevěděla kterým směrem se má v životě ubírat dál. Po několika týdnech smutku se rozhodla, že na sobě začne pracovat, že nebude raději moc snít a plánovat a nechá vše v životě přirozeně plynout. Věnovala se sobě, našla si spoustu koníčků a začínala nabírat nový dech. V hotelu, kde nyní pracovala potkala svého bývalého spolužáka, který zde pracoval jako údržbář. Petr byl moc hodný a milý. Několikrát na něj vzpomínala. Usmívali se na sebe, povídali si, sbližovali se. A Olivie si začala budovat nový vztah, snad už upřímný, bez žádných snů a představ. A hlavně byla konečně upřímná sama k sobě.


2 komentáře

  1. Moc krásně jsi to napsala, četlo se to suprově :) Chci se zeptat, odkud jsi načrpala inspiraci k tomu napsat tento příběh? ���� (můj ig: @greentea.rue)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za přečtení a zavítání na můj blog :) Inspirace vychází ze mě samotné. Pocity a smýšlení mé, pouze zasazené do příběhu. Nikdy jsem nevěděla kudy kam, chtěla jsem cestovat. A to, mít muže se sítí hotelů po celé Evropě, byl můj pubertální sen. Chystám článek, který se bude věnovat snům a snění. Možná v něm napíšu něco víc i k tomuto článku, tak můžeš ještě zavítat ;)

    OdpovědětVymazat

© Barbora Soul
Maira Gall