3. března 2016

Příběh Magdalény aneb Jak jsem se stala tetou


Magdalénka byla už v bříšku hodné miminko. Občas se zavrtěla, někde vystrčila nožičku, někde ručičku. Často na večer měla škytavku a to se potom bříško mojí ségry celé rozvlnilo. Ráda jsem jí na bříško sahala a čekala jsem až ucítím nějaký pohyb.

Míša vypadala jako těhulka krásně. Byla pořád stejně štíhlá, jenom jí rostlo bříško. Vyzařovala z ní spokojenost a štěstí. S Markem, jejím snoubencem, si přáli holčičku a dle doktora to holčička být taky měla. Vymýšleli jméno, takové, aby se jim líbilo, aby jméno mělo jen ten nejlepší význam a tak vymysleli Magdalénku. Budu upřímná, naší rodině se jméno nelíbilo, přišlo nám moc dlouhé. Avšak každému komu jsem jméno řekla se líbilo. A tak jsme měli ještě pár měsíců na to, abychom si na jméno zvykli. A tak jsme si ho nakonec zamilovali. Budoucí rodiče se na malou moc těšili a doufali, že se z Magdalénky nevyklube Jakoubek.


Bylo 23. února brzy ráno, úplněk měl moc nad nocí a malá už se chtěla klubat na svět. Ovšem my o 200 kilometrů dál jsme neměli o ničem tušení. Já byla po obědě na pracovní poradě a když jsem se vrátila do kanceláře, měla jsem zprávu na telefonu, že se malá narodila. Se zprávou dorazily i fotky, na kterých byl takový malý uzlíček s buclatýma tvářičkama a skřítkovskou čepičkou. Skákala jsem radostí do stropu, byla jsem tak nadšená. Rychle jsem běžela domů, abych to řekla svému milému. A tak jsme si dali panáčka slivovice, kterou nesnáším a normálně jí nepiju, vlastně normálně nepiju vůbec, ale tohle se prostě zapít muselo.

O dva dny dýl jsme už s rodinou seděli v porodnici a chovali si ten malý uzlíček. Ten pocit, když jsem jí vzala poprvé do náruče, poprvé jí pohladila po tvářičkách a po vláskách, byl nádherný. Další den už byla šťastná rodinka z porodnice doma a já u nich zůstala ještě do dalšího dne. Malou jsem si chovala. Byla moc hodná, spinkala, občas udělala nějaký škleb nebo měla tiky, chvíli natahovala ručičky, chvíli nožičky, pak zase kroutila hlavičkou. A já se bála, abych jí celou láskou nerozmačkala. Chovala jsem, houpala jsem. Ten krásný skříteček na mě občas mrknul očíčkem a usmál se na mě a já měla úžasný pocit propojení a cítila jsem obrovskou lásku a štěstí.

Magdalénka se narodila ve znamení Ryb, což je klidné znamení. Rybičky jsou citlivé, velmi vnímavé, plné harmonie. Říká se také, že Rybky jsou duchovně založené bytosti. A myslím si, že my všichni okolo se toho od ní v budoucnu ještě hodně naučíme, cítím to. Přeju jí do života jenom to nejlepší.


S láskou teta Barča


1 komentář

  1. To je nádherné miminko :) Jméno je moc krásné ,dlouho jsem ho neslyšela snad jen v pohádkách. A navíc 23 znamená samostatnost, senzitivitu a umění. Děti nové doby jsou ůžasné, sama jsem 23 (jen jiného měsíce) a musím říct že i datum narození sedí :)

    OdpovědětVymazat

© Barbora Soul
Maira Gall